Rozvod dohodou

(současný a nový občanský zákoník)

Rozvod manželství je v současné době upraven zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Od 1.1.2014 by měl být nově upraven v zákoně č. 89/2012, občanském zákoníku, tedy v tzv. novém občanském zákoníku. Nový občanský zákoník je již přijat, dosud však nenabyl účinnosti a tak se datum jeho účinnosti může ještě změnit.

Kromě klasického rozvodu, kdy soud zjišťuje příčiny rozvratu manželství, upravuje zákon o rodině také tzv. rozvod dohodou. V tomto případě soud nezjišťuje, zda je manželství natolik hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Naopak, pokud je manželství rozváděno dohodou, má soud za to, že manželství je trvale a hluboce rozvráceno. Soud vychází z vyvratitelné právní domněnky rozvratu a v rámci soudního řízení se proto rozvrat manželského soužití neprokazuje.

I v novém občanském zákoníku zůstává možnost rozvést manželství dohodou zachována. Soud ani nadále nebude zkoumat příčiny rozvratu manželství, pouze bude přezkoumávat, zda jsou tvrzení manželů o rozvratu manželství a o záměru nechat rozvést manželství pravdivá. Podle důvodové zprávy soud bude pouze zkoumat, zda tvrzení manželů jsou pravá, tedy zda manželé tato tvrzení opravdu učinili, a pouze prostřednictvím výslechů účastníků, zda jsou také pravdivá, tedy zda manželé svá tvrzení uvedená v návrhu před soudem potvrdí. Manželské soužití a jeho rozvrat více soud zjišťovat nebude.

Aby bylo možné manželství rozvést dohodou, musí manželství trvat alespoň 1 rok a zároveň manželé spolu nesmí nejméně po dobu 6 měsíců žít. Tato podmínka zůstává nadále zachována s tím, že nový občanský zákoník požaduje, aby spolu manželé nežili po dobu delší než 6 měsíců a výslovně upřesňuje, že tato lhůta musí být splněna již v době podání návrhu na rozvod soudu.

Nově právní úprava bude definovat, co si lze představit pod pojmem, že spolu manželé nežijí. Podle nového občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Zůstává tedy zachováno, že společná domácnost není kritériem pro to, zda spolu manželé žijí či nežijí. Rozhodující je, zda spolu tvoří manželské či rodinné společenství. Zda spolu manželé žijí, se tedy odvíjí od toho, jak spolu fungují v mezilidské, partnerské rovině.

Rozvod dohodou podle současného i nového občanského zákoníku předpokládá, že se spolu manželé jsou schopni opravdu dohodnout. V první řadě se musí být schopni dohodnout na tom, zda oba dva rozvod chtějí. Jeden z manželů návrh na rozvod podá a druhý z manželů se k němu připojuje. Oba manželé tak vyjadřují soudu souhlasnou vůli s ukončením manželství rozvodem.

Manželé, kteří mají společné nezletilé dítě, se musí před samotným rozvodem dohodnout, jak budou upraveny poměry k nezletilému dítěti po dobu po rozvodu. Tedy, kdo bude mít dítě v péči, jaké výživné bude na dítě hrazeno, popř. jak bude upraven styk dítěte s rodičem, který nemá dítě v péči. I v novém občanském zákoníku zůstane zachována úprava, že tato dohoda musí být odsouhlasena soudem. Manželé musí podat soudu návrh, aby jejich dohodu o péči o nezletilého schválil a teprve po právní moci tohoto rozhodnutí soudu, lze manželství rozvést.

Všichni manželé, tedy i manželé bezdětní, se musí dohodnout na úpravě jejich majetkových poměrů po době po rozvodu. Dohoda musí mít formu písemné smlouvy, na níž budou podpisy smluvních stran úředně ověřeny. I nová právní úprava zachovává, že manželé si musí touto smlouvou upravit společné jmění manželů, bydlení a případně výživné na rozvedeného manžela.

Nová právní úprava rozvodu dohodou zásadně nemění stávající úpravu. Pouze ji na některých místech upřesňuje. Rozvod dohodou tak nadále zůstává nejschůdnějším, nejrychlejším a zpravidla nejlevnějším způsobem, jak manželství ukončit.

29.10.2012
JUDr. Veronika Cerovská, advokátka